Články


Rumunská značka Dacia roste

11 komentářů 2015-01-23 Přečteno: 1 911x

Rumunská Dacia je nejrychleji rostoucí evropská automobilka a její model Duster je nejúspěšnějším modelem skupiny 

Renault. Žádné Clio nebo Mégane, prostě Duster. Kdo by tomu ještě před pár lety věřil?

Prodává nejlevnější auta a vydělává na nich víc než mnohem dražší konkurence. Rumunská značka Dacia roste tak rychle jako žádná z evropských automobilek, srovnání snese jenom česká Škoda. Loni Dacia zvýšila prodeje o čtvrtinu.

Levná auta jsou až překvapivě výkonným strojem na peníze. Dacia podle odhadů pracuje s mnohem vyšší marží než konkurence. Dokázala totiž stvořit auto, které se nejen nejlevněji prodává, ale i nejlevněji vyrábí. Riskantní sázka na laciný vůz vyšla.

"Dacia je pro nás opravdu dojnou krávou," říkal před časem pro magazín Auto News Carlos Tavares, tehdy provozní šéf skupiny Renault. Loni jej přetáhla konkurenční ztrátová automobilka Peugeot Citroën a udělala z něj rovnou svého šéfa. A novináři se ho neptali, co udělá s těmito značkami, ale zda vytvoří novou Dacii.

Od bankrotu k milionu

Ještě před patnácti lety se rumunské automobilce mohl každý vysmívat. Nabízela sice mimořádně levné vozy, ale také mimořádně nekvalitní a nikdo o ně nestál. Značka se vyloženě trápila. Už třicet let se snažila stavět na licenci k Renaultu 12 z roku 1969.

Nepomohlo ani to, když si Dacia vyvinula vlastní vůz. I Rumuni raději kupovali obstarožní auto s francouzským původem než to čistě rumunské. Například problémy s korozí a těsněním byly takové, že se říkalo, že když venku prší, tak prší i v autě.

Ani cena, která byla v té době téměř poloviční oproti tehdejším škodovkám, nedokázala přesvědčit dost zákazníků, aby vozu nějaké ty slabiny odpustili. Automobilka tak pomalu mířila ke svému konci.

Naštěstí zrovna v té době přišel Renault. Konkrétně tedy jeho tehdejší šéf Louis Schweitzer. Ten měl v hlavě plán na expanzi firmy a k tomu měla pomoci aliance ­s Nissa­nem a koupě Dacie. Obojí se nakonec stalo v roce 1999.

Zatímco Nissan měl být cestou do Asie či USA a ušetřit peníze díky sdílení výroby, Dacia měla otevřít dveře na trhy střední a východní Evropy. Úvaha byla poměrně prostá - i Renault chtěl mít na nových trzích Evropy svou škodovku, stejně jako Volkswagen. Přesto si řada lidí klepala na čelo. Dacia byla v roce 1999 značkou před kolapsem, jejíž vozy byly beznadějně zastaralé a s nulovým renomé.

Další roky však ukázaly, že šlo o krok správným směrem. Renault se v té době pustil do levných aut, nejprve svým modelem Symbol (v Česku se prodával jako Thalia). Z techniky druhé generace malého Clia se pokusil vytvořit rodinný vůz pro méně náročné trhy.

Jenže to bylo pořád málo. Schweitzer tehdy letěl do Ruska s francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem a dealer, který prodával Renaulty a Lady, si jim postěžoval. Zatímco Lady po 6000 eurech mizí jako rohlíky, Renaulty za 12 tisíc nikdo nechce.

A když může být Lada za 6000, proč by Renault nemohl být třeba za 5000? Po takovém autě by sáhly masy lidí, hlavně ti, kteří si dosud kupovali ojetá auta. Takhle začal novodobý příběh Dacie.

V roce 2004 takový vůz v Rumunsku vyrobili. Dostal jméno Logan a technicky také vycházel z Clia z konce devadesátých let. Byl sice o něco dražší než pět tisíc eur, ale odstartoval boom, během něhož Dacia více než zpětinásobila prodeje na loňských 511 tisíc kusů a k mání je už na 44 trzích. Její vozy se prodávají i pod značkou Renault prakticky po celém světě - konkrétně si našly dalších 630 tisíc kupujících. Celkem si tak globálně pět modelů Dacie koupilo přes milion zákazníků. Pro srovnání, Škoda loni prodala o sto tisíc aut méně, a to má mnohem širší nabídku.

"Dacia si našla místo na trhu. Byla první, kdo našel a ovládl nízkonákladovou oblast ve světě aut," sdělil deníku Guardian Tim Urquhart, analytik IHS Automotive.

Úspěch to byl mnohem větší, než se předpokládalo. Překvapením je hlavně to, že se Dacie velmi dobře prodávají i v západní Evropě, tedy té části světa, kde se čekalo, že lidé nad postarší technikou ohrnou nos. Jenže se to nestalo.

V Evropě Dacia prodává víc aut než Kia nebo Seat, což jsou automobilky s dvojnásobnou nabídkou modelů. Ve Francii je Dacia dokonce pátou nejúspěšnější značkou po trojici domácích Renault, Peugeot a Citroën a evropské jedničce Volkswagenu. Dacia patří mezi nejprodávanější auta i ve Španělsku a daří se jí nově také ve Velké Británii, kde loni rostla o čtyřicet procent. V Evropě je Dacia obecně úspěšná hlavně u domácností, například v Česku je po Škodě a Hyundai třetí. Rodinám prodává dvakrát více aut než například Renault nebo Volkswagen.

Rumunský vůz otevřel Renaultu dveře i k boomu na nejméně náročných trzích Asie, Latinské Ameriky nebo Afriky. Někde to Renaultu umožňuje nabízet levné auto, což konkurence neumí, jinde naopak vydělávat velké peníze na tom, že jsou si zákazníci ochotni připlatit. Třeba v Brazílii není model Duster vůbec levné SUV.

Zákazníky ovšem přitahuje hlavně lákavá cena. I ta umožňuje automobilce poměrně vysoké zisky. Marže se podle odhadů pohybuje kolem deseti procent, což je hodnota běžná u prémiových značek, z těch ostatních pak například u Hyundai. Evropské automobilky se něčemu takovému ani nepřibližují. I ziskovost Škody, která patří mezi výnosné části koncernu Volkswagen, je nižší.

Ušetřit, ušetřit, ušetřit

Recept je poměrně jednoduchý. Ušetřit naprosto na všem. Vozy Dacia jsou vyvíjeny s minimálními náklady, vyráběny co nejjednodušším způsobem, a navíc v zemích s nejlevnější pracovní silou. Už i Rumunsko je drahé a výroba nových modelů se stěhuje třeba do Maroka. Na vývoji se šetří maximálním používáním již vyvinutých dílů. Kdyby se měla Dacia zdržovat hledáním designu nové kliky od dveří u každého modelu, nikdy by náklady tak nízko neudržela.

Cena sama o sobě pak má být natolik zajímavou, že auto vlastně nepotřebuje žádný nákladný marketing. Pokud je zkrátka něco nejlevnější, pozornost upoutá vždy a zákazníky si to najde. Automobilky, které vyrábějí auta na silně konkurenčním trhu za podobné ceny jako ostatní, tuhle výhodu nemají a musejí masivně investovat do reklamy i do technologií, aby si zájem zákazníků udržely.

Dacii nízká cena pomáhá i ke spokojenosti lidí, kteří si ji koupí. Je to stejné jako u nákupu čehokoliv, co je nejlevnější. Lidé se obávají, že zboží bude šizené nebo nekvalitní a oni budou svého nákupu litovat. Čekají to nejhorší, a když to nejhorší nepřijde, jsou spokojeni.

Zatímco klienti konkurence si stěžují například na to, že přístrojová deska není příjemná na omak (jak často ji člověk osahává?), zákazníci Dacie jsou spokojeni, protože auto jezdí a funguje a ušetřili dost peněz při nákupu. "Naše zákazníky poznáte podle toho, že jsou schopni rozlišit podstatné od nadbytečného," podotýká marketingový šéf Dacie Renaud Pirel.

Statistiky navíc ukazují, že Dacie není nekvalitní auto. Jednak se používá jen technologie, která už je odzkoušená (tedy starší a levnější), a navíc se jí používá méně, takže i méně věcí se může pokazit.

"Zákazníci si uvědomili, že kvalitní a spolehlivé auto nemusí být zas až tak drahé. Dacia přitom nabízí robustnost i malé provozní náklady," uvádí Zdeněk Grunt, generální ředitel Renault ČR.

Dacia se tak může opřít o věrné klienty. Například ve Francii přijelo v červenci na setkání fanoušků značky 3100 Dacií. To mate i motoristické novináře, kteří si pro Dacii vytvořili speciální kategorii. Třebaže běžné automobilky peskují za každý technologický detail a kvalitu čalounění v zavazadelníku, u Dacie napíší, že auto připomíná o dekádu starší vozy, ale zase je levné.

Dražší než Škoda i Žiguli

Z dnešního pohledu by se mohlo zdát, že Dacia byla před vstupem Renaultu jen odkladištěm pro zastaralé modely této značky. Na začátku to tak ale vůbec nebylo. Dacia začala vznikat na konci šedesátých let a prvním modelem se měl stát přeznačený Renault 12. Ten ale vůbec nebyl zastaralý, dokonce se ani ještě nevyráběl. Jeho produkce začala ve Francii souběžně s Rumunskem v roce 1969.

Porovnejme si vše se situací v bývalém Československu. V roce 1969 přišla na trh Škoda 100, což byla vlastně jen modernizovaná verze modelu 1000 MB z roku 1964. A zatímco se Škoda držela koncepce motoru vzadu a pohonu zadních kol až do konce osmdesátých let, Dacia nabídla prostornější, výkonnější a praktičtější auto s motorem vpředu už na konci šedesátých let.

Ani Renault 12 nebyl vyloženě pokrokový vůz. Některé jeho části působily lacině a měl starší motor, ale oproti tehdejším škodovkám šlo o modernu. Kromě Rumunska a Francie se vyráběl mimo jiné v Austrálii a prodával se i v USA.

Zajímavý je i pohled do tehdejších ceníků. Dacia byla v Československu dražší než škodovky, a dokonce i než základní Lady. Až žigulíky se silnějšími motory Dacii cenově překonávaly. Zatímco Škoda 100 v roce 1974 stála 45 tisíc Kčs, Dacia byla za 68 tisíc.

S příchodem Favoritu a po následném vstupu koncernu VW do Mladé Boleslavi se situace obrátila. Technologická i cenová převaha je od té doby na straně škodovky. Nyní stojí nejlevnější Dacia Logan 169 900 a Škoda Fabia 234 900 korun.

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
Rumunská značka Dacia roste 11 jcduster Logibear
5 měsíců, 17 dnů
Rumunská značka Dacia roste

Foto galerie


Články